Svatební oděv

Tradiční oděv, který nosí nevěsta při obřadu, je celkem složitá záležitost a na jeho oblečení se vždy najímají profesionální oblékači. Je rozdíl mezi rouchem pro šintoistické a buddhistické obřady. Ženich nosí v obou případech formální černé kimono s pěti rodovými znaky kamon, černo-bíle či černo-šedě proužkované hakama a haori s bílými haori-himo. Většina lidí si kimono na svatbu půjčuje, i pouhé zapůjčení ovšem stojí několik tisíc korun.

 

Pro šintoistický obřad se obléká tradiční kimono v bílé, slonovinové nebo šedobílé barvě, bílé jsou i veškeré doplňky (pokrývka hlavy, boty…). Bílá byla v japonské kultuře tradičně považována za barvu čistoty a panenství. Oděv má několik částí, které se vrství přes sebe:

Širo-kakešita (白掛下) – Kimono s dlouhými rukávy jako furisode a vycpaným lemem, který se tahá po zemi. Je o něco lehčí než širomuku a převazuje se bílým obi.

Širomuku (白無垢) – Název doslova znamená „čistě bílá“. Nosí se otevřené (bez obi), na spodním lemu je opět vycpávka. Modernější verze nemusí být zcela bílá, mívá jemně zbarvený lem nebo jsou do látky všita barevná vlákna. Tradičními motivy jsou vrány, borovice, pávi, mašle noši a vějíře.

Cunokakuši (角隠し)/Watabóši (綿帽子) – široká bílá pokrývka hlavy či čepec, který zakrývá paruku nebo pracný složitý účes. Existuje několik teorií o vzniku tohoto doplňku. Cuno znamená doslova „rohy“ a čepec má prý obrazně otupit nevěstiny „ďábelské růžky“, aby mohla vstoupit do manželství bez předsudků a plna poslušnosti.

Dalšími doplňky jsou malý mečík futokorogatana (懐刀) a krabička hakoseko (箱迫), ve které je uložen buď malý hřebínek nebo zrcátko. Oboje see nosí mezi předními díly kimona na hrudi.

 

Pro buddhistický obřad a na posvatební recepci nosí nevěsta mnohem barevnější kombinaci:

Iro-kakešita (色掛下) – Vypadá stejně jako širo-kakešita, ale je velmi barevné se slavnostními motivy, které se od spodního lemu často táhnou až nahoru po rukávech a na ramena. Nosí se k němu maru obi.

Učikake (打掛) – Obléká se přes kimono jako plášť a nosí se rozevřené, nepoužívá se k němu tedy žádné obi. Většinou je velmi bohatě zdobené, vzory často vyobrazují vrány a jiná zvířata symbolizující dlouhý život. Na zdobení se používá vyšívání (často zlatými a stříbrnými nitěmi) a ruční malování. Obvykle bývá výrazně barevné (červená), používá se však i bílá barva. Ve spodním lemu jsou zašité těžké vycpávky, aby se při chůzi táhlo po zemi.

Nenosí se žádná pokrývka hlavy, vlasy se vyčesávají nahoru do složitých účesů (některé ženy nosí paruku) a ty se pak zdobí různými kanzaši.

Učikake, muzeum v Kanazawě
Učikake, muzeum v Kanazawě
zdroj: soukromý archiv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *