Kimono

Slovo „kimono“ (着物) původně označovalo oblečení různého druhu. Pro hedvábné roucho ve tvaru T s dlouhými širokými rukávy se tento název začal používat až později. Japonci je nazývají wafuku (和服), tedy oděv japonského původu. Kimona se oblékají „omotáním“ kolem těla vždy levou stranou navrch a připevňují se pásem obi, který brání klouzání a rozevírání látky, drží tvar kimona a na zádech se uvazuje do ozdobného uzlu.

V cenách kimon může být rozdíl třeba několika desítek tisíc, určují se podle stáří kimona, ojedinělosti a stavu, v jakém látka je. Velmi důležitá je také estetická stránka. V Japonsku byla výroba kimon vždy považována za umění a jako takové jsou hodnoceny i výrobky tohoto odvětví textilního průmyslu. Obzvláště některé dekorativní techniky jsou vysoce ceněny (například ruční malování či technika Yuzen, viz Způsoby barvení a zdobení).

 

Části kimona:kimono_casti

  • Eri – límec
  • Uraeri – vnitřní límec
  • Tomoeri – vnější límec
  • Mae migoro – hlavní přední díl
  • Uširo migoro – hlavní zadní díl
  • Senui – šev uprostřed zad
  • Sode haba – šířka rukávu
  • Kata haba – šířka ramene
  • Juki – šířka rukávu a ramene
  • Sode – rukáv
  • Furi – rukáv pod otvorem pro ruku
  • Sodetake – hloubka (délka) rukávu
  • Sodeguči – otvor na rukávu u zápěstí
  • Sodecuke – otvor rukávu u těla
  • Mijacuguči – otvor pod rukávem
  • Doura – vrchní podšívka
  • Susomawaši – spodní podšívka
  • Fuki – krycí lem

 

Kimona se dělí do různých kategorií od těch určených ke každodennímu běžnému nošení až po ty velmi formálního rázu. Liší se barvou, vzory, použitým materiálem a (ne)přítomností rodových znaků kamon (家紋).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *