Komon (小紋) se pozná podle opakujícího se vzoru pokrývajícího celý povrch kimona, bez jakékoli snahy o přesné

navázání na švech. Do této kategorie patří i horizontálně či vertikálně pruhovaná kimona.

Řadí se mezi neformální kimona pro každodenní nošení, nakupování, setkání s přáteli apod. Komon může být vyrobeno z hedvábí, konopí, vlny, lnu i umělých vláken. Kimona s velkým vzorem jsou určena pro mladé dívky a ženy.

Existuje několik odlišných typů:

Edo komon – Vzor sestává z malých teček, které vytváří jemný design a z dálky vypadá jako jednolitá barva. Formálností se blíží iromudži.

Eba komon – Pozná se podle opakovaných vzorů, které se kupí na švech. Patří mezi poloformální komon.

Cukesage-komon – Kombinuje jemnější vzor komon s výraznějším cukesage. Taktéž se řadí mezi poloformální komon.

Společně s iromudži je komon pokládáno za jedno z nejuniverzálnějších typů kimona. Podle typu vzoru a techniky se dělí na poloformální, neformální a komon pro domácí nošení (tzv. fudangi). Zatímco takové hedvábné edo komon si můžete vzít klidně i na svatbu, vlněné fudangi je spíše na úrovni našich tepláků a některé Japonky by se v něm styděly jít i přes ulici do krámu 🙂 Převazuje se obvykle pomocí nagoja nebo hanhaba obi, ale lze použít i fukuro, se kterým trochu stoupne formálnost kimona.